Svět je plný změn. To, co bylo běžné před 10 lety, nám dnes přijde těžko uvěřitelné. A platí to jak v soukromém životě, tak profesním. Změny se tedy logicky nevyhnuly ani oblasti ochrany životního prostředí, zdraví a bezpečnosti při práci (EHS). V EHS se proto dnes zabýváme riziky, která před 10 lety buď vůbec neexistovala, nebo jsme je považovali za okrajová. Která to jsou?
Obsah článku:
- DŮSLEDKY ZMĚNY KLIMATU
- PSYCHOSOCIÁLNÍ RIZIKA
- INFEKČNÍ NEMOCI A HYGIENA NA PRACOVIŠTÍCH CELKOVĚ
- PRÁCE NA DÁLKU
- NANOMATERIÁLY A NOVÉ TYPY CHEMICKÝCH LÁTEK
- AUTOMATIZACE A UMĚLÁ INTELIGENCE
- ELEKTROMOBILITA A POUŽÍVÁNÍ BATERIOVÝCH SYSTÉMŮ
- JAKÝ JE TEDY VÝVOJ V EHS ZA POSLEDNÍ DEKÁDU?
Důsledky změny klimatu
Před 10 lety jsme dopady klimatické změny v EHS ještě nevnímali tak vážně jako dnes. Povědomí o tom, jak růst teplot a extrémní klimatické jevy ovlivňují bezpečnost a zdraví pracovníků, od té doby výrazně vzrostlo. Ve státech jižní Evropy tomu přizpůsobují náplně práce i organizaci pracovišť. A vliv těchto změn je už patrný i u nás v mírném pásu.
Psychosociální rizika
O duševním zdraví jako rizikovém faktoru se sice mluví již delší dobu, ale jeho uznání jako klíčové součásti EHS agend je relativně nová záležitost. Dnes už zajištění pocitu psychologického bezpečí zaměstnanců skrz prevenci pracovního stresu považujeme za naprosto zásadní. Posun ve vnímání psychosociálních rizik odráží i nová norma ISO 45001, kde na první pohled vidíme oproti předchozímu standardu OHSAS 18001 důraz na jejich snižování. K této normě dokonce vyšel doporučující dodatek ISO 45003, který se zabývá přímo řízením této skupiny rizik.
Infekční nemoci a hygiena na pracovištích celkově
Asi všichni vnímáme, že pandemie covidu-19 zdůraznila význam ochrany před infekčními nemocemi a celkového dohledu nad hygienou i na běžných (epidemiologicky nevýznamných) pracovištích.
Práce na dálku
Rozvoj práce na dálku v návaznosti na pandemii covidu-19 přinesl nové výzvy, jako je ergonomické uzpůsobení domácích pracovišť nebo ochrana duševního zdraví při izolované práci.
Nanomateriály a nové typy chemických látek
Chemické látky představovaly vážné riziko vždycky. Evropský seznam existujících komerčních látek EINECS obsahuje přes 100 000 položek a nařízení REACH se dotýká asi 35 000 z nich. Každý den na zmíněný evropský seznam přibyde několik desítek dalších látek. U nových materiálů a hlavně u těch s označením nano- jenom obtížně odhadujeme všechny dlouhodobější dopady na zdraví lidí a životní prostředí. Správné hodnocení s nimi spojených rizik tak pro EHS představuje skutečnou výzvu.
Automatizace a umělá inteligence
Digitalizace nepřinesla do provozů jenom výhody, ale i nová rizika. Monitoring zaměstnanců, který tyto technologie umožňují, pracovníkům ubírá na soukromí. Automatizované technologie zároveň nastavují vnucené tempo práce a už to samo o sobě stačí k tomu, že psychická zátěž zaměstnanců narůstá. Náročnost robotů a jiných automatizovaných zařízení na funkční zabezpečení s sebou zase nese nová ohrožení na zdraví.
Velkým problémem je také skutečnost, že technologický pokrok má pokaždé náskok před opatřeními regulačních orgánů. Tak vzniká silná nerovnováha mezi ním a ochranou práv pracovníků. Samostatnou kapitolou jsou pak etické a právní otázky, které vyvstávají při využívání nových digitálních technologií.
Elektromobilita a používání bateriových systémů
Před 10 lety společnost vnímala elektromobilitu jako výstřelek několika nadšenců a dnes už jsme svědky jejího masového rozšíření. Do oběhu se tak dostalo velké množství baterií a následně vznikla potřeba jejich bezpečné recyklace a likvidace bez zátěže pro životní prostředí. Také rizika spojená s nehodami elektromobilů, jako jsou požáry, exploze a úniky nebezpečných chemikálií, vyžadují odpovídající bezpečnostní opatření a údržbu. Zvláštní riziko v podobě elektrických zkratů a požárů pak představuje neudržovaná dobíjecí infrastruktura.
Jaký je tedy vývoj v EHS za poslední dekádu?
Když brouzdáme (asi především) internetovými archivy a sledujeme, která rizika jsme považovali za významná kolem roku 2014, narazíme na klasická bezpečnostní témata, jako jsou pády z výšek, následky přetěžování pohybového aparátu, úrazy při práci se stroji nebo evergreen v podobě chemických látek. Je to doba, kdy se teprve začínalo mluvit o psychosociálních rizicích. Dnes v EHS tato témata určitě neopouštíme, ale současně musíme reagovat na rostoucí složitost světa a svůj záběr rozšířit na obecnější technologické i společenské otázky.